Předmětem ochrany je lesní porost letitých velikánů jedlí bělokorých (Abies alba) a buků lesních (Fagus sylvatica) s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Les je ponechán přírodním zákonitostem a samovolnému vývoji bez zásahu člověka.

Buk lesní

Díky tomu jsou zde k vidění všechny fáze života stromu – jak malinkaté semenáčky rok nebo dva staré, tak stromy dorůstající a jen pár metrů vysoké, dále pak stromy dospělé v nejlepších letech svého života, v nepolední řadě stromy staré, často napadené dřevokaznými houbami a hmyzími škůdci, a nakonec stromy mrtvé – ať odumřelé stářím nebo díky vlivům životního prostředí. Takto různorodý les – jak počtem druhů stromů, tak jejich věkem – vytváří ideální prostředí pro život spoustě jiných (často velmi vzácných) organismů – ať rostlin, živočichů nebo hub. Ze vzácných druhů rostlin je to například samorostlík klasnatý (Actaea spicata), z živočichů čáp černý (Ciconia nigra) a z hub korálovec jedlový (Hericium flagellum).

Samorostlík klasnatý

Pokud by člověk neovlivňoval les svou činností, především nevysazoval druhy stromů, které jsou k užitku pro něj a ne pro přírodu, vypadal by les v našich zeměpisných šířkách a v nadmořských výškách okolo 700 m n. m. právě tak, jak vypadá malinkatý ostrůvek „divoké přírody“ nedaleko obce Velké Karlovice. Zároveň je toto místo zdrojem poznání souvislostí různých živočišných říší a jejich vzájemné závislosti jedné na druhé.

U pomyslného „vstupu“ do Národní přírodní rezervace Razula směrem do Velkých Karlovic je na břehu potoka postaven kruhový dřevěný altánek s lavičkami, u kterého je nainstalována informační tabule upozorňující mimo přírodní zajímavosti také na určitá omezení pro návštěvníky rezervace vyplývající ze zákona.

Ohrožení:

Na tomto území se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů („Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR“, grant GAČR, VS 54). První detailní zmapování bylo podle metodiky ing. Průši provedeno v roce 1972, opakované měření následovalo v roce 1995.

Natura 2000:

NPR Razula je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko (kód CZ0721023) o celkové rozloze 26997,64 ha. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Dále se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky.

Strakapoud bělohřbetý